Základní informace

Řešitelský tým

VŠB-TU Ostrava, Ekonomická fakulta, Katedra matematických metod v ekonomice

VŠB-TU Ostrava, Hornicko-geologická fakulta, Katedra geoinformatiky

Motivace a rešerše

Plánování tras vozidel, zabezpečujících obsluhu a údržbu dopravní sítě je neodmyslitelnou součástí rozhodovacího procesu všech subjektů, které tyto dopravně obslužné činnosti vykonávají. V praxi se může jednat o údržbu a čištění pozemních komunikací, rozvoz zásilek zákazníkům, svoz komunálního či separovaného odpadu či o jiné svozně-rozvozní služby.

Společnou otázkou pro všechny technické oblasti, ve kterých je plánování tras realizováno, je, jak navrhnout trasy obslužných vozidel tak, aby bylo zohledněno zvolené optimalizační kritérium, a zároveň byla respektována všechna podstatná omezení, která vyplývají z reálného provozu. Pro podporu rozhodování v těchto oblastech je v dnešní době možné využít celou škálu teoretických poznatků, které jsou věnovány právě problematice trasování obslužných vozidel (VRP). Otázku, kterou je však nutné v dané souvislosti položit, je, nakolik jsou tyto poznatky a přístupy reálně využívány v praxi.

Na základě rešerše zaměřené na využívání optimalizačních přístupů v praxi lze konstatovat, že samotné problematice návrhu optimálních tras obslužných vozidel věnují pozornost všechny subjekty, které zabezpečují některou z forem údržby a obsluhy dopravních sítí. Při samotném plánování však jednotlivé subjekty volí různé nástroje pro podporu rozhodování. Z mapování současného stavu jak na národní, tak mezinárodní úrovni vyplývá, že přes skutečnost, že existuje mnoho teoretických přístupů k návrhu tras obslužných vozidel, v praxi nejsou v mnoha případech využívány. Jaké mohou být důvody?

Jedním z důvodů může být skutečnost, že subjekty z praxe nedisponují potřebnými podkladovými daty o cestní síti, resp. dopravní infrastruktuře, která jsou pro optimalizační přístupy potřebná. Často mají k dispozici pouze informace o poštovních adresách zákazníků, někdy pouze informace o názvech ulic, které je potřeba obsloužit. Subjekty nezřídka nedisponují elektronickými mapami, nemají k dispozici informace o vzdálenostech mezi klíčovými místy v dopravní síti. Možnost využití specializovaných komerčních nástrojů (software) je pro mnoho ze subjektů nedostupná, především pro vysokou finanční nákladnost.

Možné východisko nabízející dostupnost využití množiny optimalizačních přístupů i pro subjekty, které je z různých důvodů doposud nevyužívaly, spočívá v kooperaci subjektu z praxe s výpočetním subjektem. Tento druh způsobu podpory rozhodování je pak využitelný v oblasti strategického řízení. Na jedné straně existuje subjekt z praxe, zabezpečující některou ze služeb, pro kterou je nutné plánovat trasy obslužných vozidel. Tento disponuje vstupními daty v různém tvaru (nehomogenní vstupní data). Zároveň klade specifické požadavky na způsob obsluhy dopravní sítě a na podobu výstupů. Na druhé straně existuje výpočetní subjekt, který disponuje optimalizačními nástroji, nástrojem GIS a metodikou zpracování nehomogenních vstupních dat. Výpočetní subjekt je s těmito vstupy schopen realizovat proces přípravy normalizovaných vstupních dat a vstupních dat pro specifické požadavky a následně realizovat proces optimalizace s využitím matematických modelů (obecných i specifických – dle požadavků subjektu z praxe). Výstupy z procesu optimalizace jsou pak v podobě tras obslužných vozidel postoupeny zpět k subjektu z praxe. Forma těchto výstupů je zároveň přizpůsobena požadavkům subjektů z praxe (tištěné, elektronické, trasy v datové formě pro načtení GPS přístrojem v samotném vozidle apod.).

Cíle projektu

Primárním cílem projektu je vytvoření metodiky zpracování nehomogenních vstupních dat s využitím geoinformačních systémů pro optimalizační výpočty zaměřené na obsluhu a údržbu dopravních sítí. Sekundárním cílem projektu je tvroba specializovaných map s odborných obsahem, které budou využity k verifikaci navržené metodiky.

Fáze řešení projektu